deník.pdf   

 

Balaton 2004

 

Zápisky z cesty na Balaton. Během výletu zapisovali následující poznámky prakticky všichni účastníci. (nebyla provedena revize a jde o doslovný přepis, včetně chyb)

 

18:10 18:10 8.8.2004 Neděle

 

Tak jsme konečně po dlouhém dohadování se ohledně nosnosti jednotlivých vozidel rozdělili proviant do obou aut a vyrážíme na prázdniny směr Maďarsko – Balaton.Naši posádku tvořím já (Jirka),Ondra a Míša (vozidlo Fiat Brava) a druhé vozidlo obývá Venca, Katka a Martina (vozidlo Škoda 105s) O chvíli později tankujeme u Milína plné nádrže, aby jame dojeli o něco dále. Během krmení se dvě pubertální děvy snažící se o brigádní výdělek s vervou vrhli na mytí předního okna mého nového luxusního auta (Fiat Brava).Kdežto Vencova škoda 105s zůstala bez povšimnutí.Přesto si připravil 5 korun.Já naopak po téměř dokonalém vyčištění předního skla jsem nasedl do auta a ujel. Po úspěšném dodání krmné směsi do našich čtyřkolých miláčků jsme se jim rozhodli nahustit obutí.Díky Vencovo nepozornosti podporované částečně jeho pomalostí, ho úspěšně pozorný a rychlí řidič auta Ford Fiesta předběhl a zase se čekalo na Vencu a jeho marnou snahu o nahuštění obutí.Konečně. Hurá.Venca je na Řadě.Další kámen úrazu.Po poctivém přečtení návodu na huštění kol,jsme opět strávili půlhodinku než si Venca s přesností na desetiny Pa vykonal svou potřebu. Aby Venca neutrpěl urážku na cti a nestal se terčem posměchu a narážek na jeho osobu, zbaběle vyslal svoji družku Katku, aby nenápadně zjistila kam se lepí dálniční známka na předním skle. Druhé zdržení,ale ne díky Vencově přičinění se stalo na jedné nejmenované křižovatce (směr Tábor ,Milevsko) kde jame strávili další promarněný čas kvůli nehodě neznámého řidiče auta Hiundai. Po předloňské zkušenosti Jirky se psaním cestovního deníku se marně snažil předat tento nelehký úkol nejdříve Míše poté Martině a následně Katce.Po několikanásobném putování deníku s auta do auta jsem se ho zželel já řidič auta Fiat Brava (Ondra) a chopil jsem se tohoto úkolu.Sekretářkou se mi stala Míša neboť řízení auta a psaní deníku je nad moje síly.Při úporné snaze mého výkladu mi neustále ze zadní sedačky skákal do řeči se svými nápady Jirka. Díky Vencově zázračnému autu se za námi jako obvykle tvořili kolony aut s řidiči kterým se postupem času evidentně zhoršovala nálada. Po dvou hodinách jízdy jsem se rozhodl udělit Vencovi pochvalu za to že myslí na své kamarády nyní konkrétně na mě a to tím že mi nabídl mrkev koupenou v Kauflandu za 7.50,­ abych neumřel hlady a neusnul za volantem.Za to mu děkuji. Jirka si neustále stěžuje že jsme ještě nepotkali žádnou krásnou stopařku kterou by jsme mohli vzít sebou. Po tomto zápisu jsem se obával o svůj život neboť mi neustále vyhrožoval že pokud to zapíšu tak mě..... . Má drahá sekretářka mi právě oznámila že jezdím strašně protože se za mé jízdy nedá psát.

 

Čas 20:20 1. zastávka

 

Asi tak před 2 minutami mi Venca oznámil přes CB že hodlá zastavit.Minutu na to jsme bez povšimnutí projeli kolem benzínové stanice a zastavili na kraji silnice u pole s kukuřicí.Pro nás chlapi nebyl absolutně žádný problém si dojít na kraj pole ulevit.Zato naše družky se museli bohužel podívat jak to vypadá uprostřed pole. Míša: S holkami jsme si neodpustili toto Vencovi vyčíst.Protože po namáhavém draní 1.5m vysokou hořčicí jsme měli hořčici nejen v botech. Asi Jirkovy urazím ruce ,protože mi na zastávce v klidu oznámil že posledních 80km jel s nedovřenými dveřmi.Asi ho vyměním za někoho jiného. A ještě jedna maličkost.Na této zastávce jsme Vencovi zatajili všechny načaté zásoby našeho jídla – z toho usuzujeme že řídí hladoví.

 

Míša: Máme za sebou prvních 100km a já z cesty nemám absolutně nic.Můj svět je právě deník.

 

22:00 Dálnice Brno

 

1. kolize Venca se dostal do sevření – z levé strany policejní dodávkou a kamionem z pravé. PŘEŽIL.

 

22:20 Druhá zastávka

 

Zastavili jsme cirka kolem 22:20 za Brnem u benzinové pumpy.Zde jsme se snažili naplánovat první noclech.

 

Pondělí 6:18 9.8.2004

 

Přespali jsme ve stanech které jsme si postavili na parkovišti vedle dálnice.I přes hluk z dálnice se nám spalo docela dobře. Jen někteří si trochu stěžovali.

 

Katka 6:30

 

Přejezd přes hranice ČR – SR proběhl bez problémů.Díky navigačním a řidičským schopnostem posádky vozu ŠKODA 105s jame málem způsobili několik dopravních nehod.Nakonec všichni občané Bratislavy vyvázli bez zranění.Přes veškeré Vencovy snahy se nás zbavit neustále dýcháme zplodiny z Naturalu 95 a PB aditiv.

 

8:35

 

Příjezd do Maďarska.

 

9:25

 

Město – MOSONMAGYAROVÁR Po úmorném hledání cesty na CSORNU se Venca dobrovolně vzdává své vedoucí pozice – Povýšili jsme  a cestu jsme našli. Zkoumáme krajinu: ­ kukuřice – geneticky upravena ­ slunečnice – geneticky upravena ­ větrné elektrárny – bez genetické úpravy

 

9:44

 

Za tu dobu co jedu ve Fiatu (asi od 8h.)Jirka už 2x usnul – co ho asi tak v noci zmáhá, když musí spát ve dne? (Zeptám se Martiny )

 

11:33

 

Podivné zvuky na střeše se ozvali dvakrát.Poprvé jsme jim nedávali velký význam.Na podruhé se Jirka zeptal jestli se nehýbe anténa.(nebo že by veverka?) Ondra po chvíli přemýšlení zastavuje a oznamuje nám, že to nebyl duch , ale jeho sluneční brýle.... Vašek v Chorvatsku plavky, Ondra tady brýle, kdo bude do třetice?

 

12:00

 

Hurá zahlídli jsme poprvé vody jezera Balaton. Po 20 minutách jízdy jsme konečně našli místo k zaparkování a šli se poprvé vykoupat ve městě TIHARY Naběhli jsme do vody a .... Legendy nelhali.100 metrů od břehu a voda sotva po pás.S Jirkou jsme usoudili s vzápětí předvedli v praxi že se v této mléčně zbarvené vodě dá bezvadně blbnout. Po koupání jsme přešli na plán B.Najít místo na spaní asi po 3 hodinách jízdy se střídáním vůdcoství a 100 km jsme jej našli. Lepší místo jsme ani najít nemohli.S čím mám začít tak cesta ústila u odpadní stoky a všude krásně vanul velmi nám blízký zápach lidských výk..... přesto jsme si na něj za chvíli zvykli.Před touto zázračnou studánko se tyčili do výše dva transformátory.Nedovedu odhadnout jaké napětí v nich asi je.A zlatým hřebem našeho ráje byli komáři.Tu noc jsem jich zabil na desítky většinou už úspěšně zapíchnutých. Nesmím opomenout ani nádherný koncert několika tisíců cvrčků. Přes všechny tyto nedostatky jsme si s Jirkou našli dobrou zábavu. Objevili jsme dvě pavučiny a na nich dva křižáky pruhované.Tak jsme se vzápětí zbavili pár cvrkajících skokanů.Moc nám to nepomohlo.Dobrou noc.

 

Jirka:

 

Možná proto se Ondra s Míšou zabarikádovali v autě a rozhodli se tuto noc strávit na nepohodlně sklopených sedadlech o Vaškovi a Katkou ani nemluvě. Ty tráví v autě už druhou noc.Myslíte že někdy vytáhnou svůj stan?Já s Martinkou jsme zůstali venku , atak nám nezbylo nic jiného než si vlastní stan postavit.A jak se hodil pro 4 na hraní karet!

 

Úterý 8:50 10.8.2004

 

Míša: Nato že v noci pršelo probudili jsme se do krásného rána.Nasytili jsme svá po noci hladová bříška a vyrazili směrem k HEVÍZ, což je podle informací nejkrásnější část Balatonské krajiny.My jsme se zde rozhodli navštívit přírodní kráterové jezero kde teplota vody dosahuje až k 38°C.

 

9:15

 

Na začátku cesty jsme se rozhodli dobýt energii i našim autům a tak zastavujem u nejbližší benzinky.Tankování probíhalo bez problémů , přesto Vencova pistole selhala a rozhodla se mu natankovat až do bot.Pan hodný prodavač nám vrátil ve Forintech přesto že jsme platili v eurech.

 

10:25

 

Po 10 minutách marného hledání termálního pramene jsme zastavili na kraji města a rozhodli se jít pěšky po hodině hledání jsme pramen objevili.Šli jsme tedy nazpět k autu kde jsme se chtěli převlíct ale z hrůzou jsme zjistili že jsme nechali otevřený kufr.Podáváme trestní oznámení na neznámého pachatele.Nic se neztratilo. Převlékli jsme se do plavek a přemýšleli jak vydržet přes den aniž by jsme umřeli hlady.Začali jsme si tada balit jídlo, načež Venca prohlásil , že jsme jak malé děti, že nevydržíme 7 hodin bez jídla.Nebrali jsme ohledy na jeho slova a nabrali si sebou spousty jídla což nám, jak se později ukázalo zachránilo život. Vstup nás přišel na 1600 forintu.na každého cirka 200 korun na celý den.(nejlevnější možnost). Usadili jsme se na travnatém povrchu téměř naproti vstupu.První zjištění plot by přelezli i holky.První kontakt s vodou ani neosvěžila jak ve vaně 33°C.Po 10 minutách koupání jsme konstatovali že tu děláme největší bordel (jedinej).Všichni leželi na vodě jak leklé ryby, za to mi jsme stihli během dne spoustu věcí např. po zjištění obrovského nánosu bahna jsem se pokoušeli jednak chodit po dně a s úspěchem navíc potápět se nohama napřed až až po prsa(Jirka může vyprávět)Trochu jsme si zaskákali po zbystření plavčíka a rozhovoru s českou důchodkyní jsme už neskákali .Pod zastavěnou částí uprostřed jezera se stala další příhoda.Místní plavčík nás po chvilce pozorování vykázal ven.Byl tu ale i život v částech jezera rostli červené a modré lekníny mezi nima plavali malé rybičky a spatřena byla i česká zmije.“Před odchodem půjdeme do sprch“Řekli jsme (chtěli jsme mít čisté tělo bez syrných a radioaktivních částech)Ty sprchy byli ještě horší naše stříbrné ozdoby nejdřív zezlatěli následně přešli do barvi bronzu a nakonec s černali(kromě Jirky tomu zůstal zlatý)První kdo vylezl z vody byl Venca a taky se první pustil do jídla.Po návratu k autům jsme jeli hledat další místo na spaní.Před vyjetím oznamujeme Vencovi že nemá zavřený kufr,ale tentokrát viníka známe(Katka).Kousek za městem jsme to místo našli.Strašné mezi 3 hromadama navezené zeminy.Vešel se zde i jeden stan.Během pobytu nás zase stihli pěkně vytočit a vysát stovky komárů.Venca během obchůzky okolí vymáz krásné ...... plné červů.A navíc ho po celou dobu rozčilovali rogala.

 

Středa 8:00 11.8.2004

 

Ráno vyrážíme na obhlídku města – KESZTHELY kde jsme šli na obhlídku místního zámku a trhu. V 11:30se už zase koupeme ve studeném Balatonu u města BALATONBERÉNU.

 

Jirka:

 

V těchto místech se člověk jen těžko utopí ... . U břehu nalézáme spoustu mušlí.Jdeme dál a dále a pořád je nám voda až po kolena.Po procházce vzdálené asi 1/2km jsme přišli k lavičkám, které jsou zde připravené pro pocestné, které dlouhá a namáhavá cesta vodou zmůže.V těchto místech je voda dokonce až po prsa!Přinesli jsem si z vody živá zvířátka já Jirka živou škebli i s potomky a Ondra pijavici přisátou nad kotníkem.Později si jednu přinesl i Venca přímo uprostřed dlaně.

 

18:00

 

Poprvé za celou cestu došlo na tvrdší výměnu názorů.Zrovna jsem zjistil, že Venca rozhodl, že budeme spát zde na pláži cca 30m před obytnými baráky a aby jame nebyli tak nápadní, tak já Jirka s Martinou budeme spát pod širákem a zbytek v autech.Proti tomu jsem se ostře ohradil.Už při příjezdu jsem říkal, že stan tady stavět nebudu a na tom jsem si trval.A spát pod širákem a ráno se probudit promočen na kost?Děkuji nechci.Mým řešením bylo, že se můžeme na jednu noc vyměnit – já s Martinou se vyspíme v autě a Venca s Katkou pod širákem.To se mu samozřejmě nezamlouvalo Nakonec byl ochoten přenechat své místo v autě Martině a spát se mnou venku.Katku ale ven vyhnat nechtěl.Chvíli to vypadalo že budeme spát v autech po třech, ale nakonec jsme se vydali hledat nocleh.Netrvalo dlouho a našli jsme dobré místo u cesty na nějaká pole.Zde nás přivedl do euforie roztomilí hraboš, který se musel nedávno narodit, protože neuměl téměř chodit.Po večeři jsme postavili stany –já s Martinou jeden a Ondra s Míšou druhý (Míšu Ondra pro spánek v autě nenadchl ani když si vyměnili sedadla).A Vašek s Katkou?Jak jinak než v autě.Na otázku proč sebou vozí závaží (stany) odpověděl, co kdyby se vyskytla nějaká příležitost?Ale jaká může být lepší příležitost než opuštěné místo podél cesty?Snad jen kemp zdarma?Uvidíme.... jsme teprve na půl cesty.Třeba se nějaká příležitost vyskytne... .

 

Čtvrtek 7:37 12.8.2004

 

Probudili jsme se do krásného nového dne.Ještěže jsme si neustlali v nedaleké pískovně, protože už před šestou hodinou tam začli přijíždět náklaďáky a odjíždět naložení.... Po snídani jsme zase vyrazili dále.Ujeli jsem asi 5 km a zastavili na parkovišti u místního obchodního domu. Všude kolem nás byla spousta stánku s hadrama a různýma suvenýrama. Vylezli jsme ven a vyrazili na nákupy pro své drahé rodiče a sourozence.Prohlídka stánků nám trvala celé dopoledne a samotný nákup asi 4 a půl hodiny.Nejvíc nakoupených věcí směřovalo jak jinak než k alkoholu,převážně pro rodiče.Byli tu však i věcné dary – např.Venca s Katkou zakoupili svým sourozencům vrhací hvězdice, Já dřevěnou kobru,Míša panáčka na péru. Při obchůzce městem nás z ničeho nic Katka zastavila u lákavě vyhlížejícího jídelního bilbordu.Tak jsme se rozhodli dát si obídek.Ujmul se nás velice příjemný číšník.Víc otravného člověka jsem snad ještě neviděl.Po 15 minutách nám už servírovali objednané jídlo.Všichni dostali místo porcelánových talířů krásná dřevěná korýtka.Kromě mě a Míši.Misi objednali porci pro dva a donesli nám ji na stříbrném podnosu.Samozřejmě i s dvěma porcelánovými talíři.Bylo to velice dobré.Ještě kolem 7 hodiny si někteří stěžovali na plné žaludky. Po nákupech jsme si sedli do stínu vedle parkoviště a čekali na vykonání svých potřeb v nedalekém Mekáči.V tom Martina zbystřila.U stánku se zeleninou a ovocem ležícího asi 3 metry od nás,byla za strany opřená krabice s nahnilým ovocem a navrchu broskev.Taktně nás začala připravovat na to ,6e si ji vezme a to tak ,že začala vypravovat o tom jak doma takto nahnilé části odkrojí a zbytek sní.\nechali jsme jí a opravdu po 10 minutách plýžení a neustálého rozhlížení se vzchopila a normálně ji šlohla.Jirka jí nahnilou část odkrojil nově zakoupeným vrhacím nožem a Martina si pochutnala. Po chvilce přišli holky z mekáče a co se nedozvím.Míša chtěla jít za Vencou na pánskou toaletu ZA VENCOU! Nebýt v časného zásahu místní pracovnice která Míšu chytla a nasměrovala na dámské toalety ,nevím co by se mohlo stát. Konečně vyrážíme opět k vodám Balatonu.Po hycech strávených nakupováním se už všichni těšíme.Ani né 10 km a už se zase válíme na trávníku u vody.Všichni chlapi se vrháme do vody po půl hodině cesty nám sahá po krk.Rozhodli jsme se odkrokovat vzdálenost ke břehu Ondra­ 549 Jirka­ 518 Venca­ 462 Spočítejte si aritm. Prům. Na dece si načínáme z drobných zakoupeného melouna opět Jirkovým novým vrhacím nožem.Zjistil jsem ještě jednu tak 20cm velkou modřinu na Míšině zadku.Prej ji Martina nabrala dveřma když vystupovala.Co na to říct.

 

18:30

 

Balíme a odjíždíme na stejné nocoviště co předchozí noc máme to 15 km a je to jistota.Přesto ještě jeden úkol nás čeká hlavně Mě a Vencu.Vyfotit naše auta s pozadím vod Balatonu. Málem bych zapomněl při předvádění mého mistrovského plavání kraula (doloženo videem)Jsem si rozřízl prstík u pravé nohy.Viníkem byl mlž pod názvem škeble.Místo činu asi 300m od břehu takže sem s léčením nechvátal.

 

20:00

 

Kolem osmé jsme už byli na našem zimovišti.Došlo však k nenadálím změnám v plánu.Chceme se podívat na místní pouť.Tak stavíme stany jíme převlíkáme do svátečních,já a Jirka se holíme.A vyrážíme ve složení Jirka, Martina, Já a Míša.Vencovi se evidentně nechtělo tak i Katka zůstala na místě noclehu.Po půl 9 vyrážíme.Pouť byla vidět už z dálky.Hromada kolotočů a atrakcí svítili už na kilometry daleko.Zde jsme pobyli asi půl hoďky a rozhodli se po prohlídce na něčem svést.Jirkovi se moc nechtělo.Holky prej ani za milion.Ale zvládli jsme to.Na zpáteční cestě jsme chtěli zajít na rozhlednu ve tvaru koule.I přes částečné bloudění ji nacházíme.Poslední zastávku děláme u výlohy s motorkama a pak do hajan.Jo ještě jedna věc Míšu na pouti potrkala koza a mě při vystupování s auta spadla pantofle do kanálu.Jirka ji obětavě vyndal ale nečekal že tam bude mokro.

 

Pátek 7:20 13.8.2004

 

Dnes vstáváme trochu dýl až na sedmou hodinu.Akorát nás nebudí sluníčko jako obvykle ale zatažená obloha.Než jsme vyjeli tak nám trochu sprchlo.Jedeme dál podél Balatonu.Samozřejmě že musíme zastavit teď už u nesvítící rozhledny.Pár fotek a razíme dál.

 

Míša: 16:50

 

Jelikož sluníčko trucovalo a z mraků nevylezlo tak jsme se vydali do města jménem.... Na koupání to totiž vůbec nebylo.Ve městě jsme vystoupali na rozhlednu, ale výhled byl menší než ze svítící rozhledny a tak jsme se tam moc nezdrželi.Zahlédli jsme odsud však obrovské Ruské kolo a tak jsme se rozhodli podívat se na něj zblízka.Po cestě jsme opět prolezli pár stánků ale mimo Káti která si koupila pohledy a Marti která si udělala radost zakoupením pletené tašky se už žádné suvenýry nepořizovali.Cestou jsme shlédli i vystoupení pravých indianů.Strašně se mi to líbilo ale na zakoupení kazety jsem se přemluvit nenechala.Při zpáteční cestě jsme viděli další show tentokrát vystupovali brejkaři.I přes moje žadonění a přemlouvání se Ondra nechtěl vytáhnout že to taky umí.(Pro ty co nás neznají:Ondra dělá brejk taky).Když jsme dorazili k autu rozhodli jsme se že už pojedeme směr domov.A tak právě v těchto chvílích jedeme spět do našich krásných Čech.Kousek za městem kluci natankovali za poslední forinty benzín Ondra za 1100 a Vašek za 1000.Ehm no to není moc.Autíčka dostali chudý oběd.

 

18:50

 

Už konečně se začíná projevovat pátek 13.Vencu zastavil příslušník veřejné Maďarské policie.Jak jsme se později dozvěděli chtěli po něm pouze řidičský a technicky průkaz.Kontrola proběhla bez problémů za 3 minuty jsme zase jeli.Vypadalo to že pan policajt měl dobrou náladu. Venca se nám přiznal že to byla jeho první zkušenost s policijí.Ani v Čechách neměl tuto zkušenost. Mi všichni v nekontrolovaném vozidle jsme se shodli že to bude pro Vencu nejlepší zážitek z dovolené v Maďarsku.Ještě půl hodiny po neočekávané kontrole nám hučel do vysílačky jaké to bylo.

 

20:05

 

Právě pozorujeme jak se krásně otáčejí větrné mlýny a pozorujeme západ slunce.Katka zde našla podkovu .Že by nás konečně provázelo velké štěstí. ­

 

dopsat

 

přejezd přes hranice, ­Vencova příhoda se žábou, ­ dojezd závěr